Jedním z typických příznaků chronického srdečního selhání jsou nepříjemné otoky. Na začátek je dobré vědět, že otok sám o sobě není žádnou nemocí. Ale je to příznak problému v těle. Otok vzniká tím, že se v některé části těla nahromadí větší množství tekutiny. Důvodů, proč tomu tak je, může být řada. My se však zaměříme konkrétně na jeden, a to srdeční selhání.1
V případě srdečního selhání jsou otoky v podstatě jen obranným mechanismem organismu. Jeden z nejdůležitějších orgánů v těle totiž nedokáže odvádět svou práci na plných 100 %. Srdce nezvládá vypumpovat potřebné množství krve do oběhu. Zároveň se ale snaží zachovat funkci všech životně důležitých orgánů, a proto k nim odvádí co nejvíce krve. Protože však nedokáže přečerpávat krev dostatečně rychle, dochází k jejímu hromadění v místech, kde by normálně být neměla, a právě zde se tvoří otoky.2
Zkuste si představit selhávající čerpadlo, které pracuje příliš slabě. Krev se tedy hromadí před srdcem a v důsledku toho se zvětší tlak v cévách. Voda z krevní plazmy se pak kvůli nadměrnému tlaku protlačí ven do okolních tkání, jež následně nabobtnají a vznikne otok.3
Těsnější boty se často omlouvají letními teplotami nebo dlouhým cestováním či sezením v práci. Viníkem však může být právě selhávající srdce, které nezvládá krev dostatečně přečerpávat. Konkrétně před pravou polovinou srdce se krev hromadí v žilách tekoucích k srdci, což se projeví na dolních končetinách, které otečou.4 Dle závažnosti pak ale mohou u chodícího pacienta otoky stoupat a při výraznějším zhoršení dosáhnout až na břicho. Zoufale se pak snažíte dopnout oblíbené kalhoty a ono to nejde? Na vině je selhávající srdce.
Otoky v oblasti pasu jsou důsledkem zhoršení stavu srdečního selhání. Pokud je totiž srdce méně aktivní, projevuje se onemocnění právě rychlým nárůstem hmotnosti a otokem v oblasti pasu, jelikož se tekutina hromadí v dutině břišní. Právě teď byste měli zpozornět, a pokud problémy neustanou, vyrazit k lékaři.5
Při srdečním selhání může docházet také k otokům plic. Hlavní příčinou je selhávání levé poloviny srdce. Při levostranné nedostatečnosti se opět krev nepřečerpává tak, jak má, a hromadí se v plicích. Prostor, který je v plicích určený vzduchu, je pak zaplněn zmíněnou tekutinou, a právě to je důvodem, proč lidé se srdečním selháním trpí dušností. Je potřeba zmínit, že k otokům plic dochází častěji u těžších forem srdečního selhání, ale mohou vzniknout také náhle např. při nedodržení pitného režimu a nárazovém přísunu většího množství tekutin.6
Dušnost nejdříve pacienti pociťují jen při větší námaze, například náročné túře, ale může se jednat i o činnost jako sečení trávy. Postupně však pacienta začne omezovat během každodenních činností a v pokročilém stadiu dokonce i při odpočinku.7 Vleže se dušnost může zhoršovat, protože se tekutina rozšíří po povrchu plic. Jednoduše si představte tekutinu v láhvi, když láhev stojí, a jak se tekutina rozšíří, když láhev položíte do vodorovné polohy.
Užitečný tip pro akutní pomoc: Pokud se zadýcháváte vleže, zkuste si pomoci několika polštáři, abyste leželi ve vzpřímenější poloze. Váš problém to však nevyřeší, poraďte se proto především se svým lékařem. Při nastavení vhodné léčby a dodržování režimových opatření je možné tento příznak stejně jako všechny ostatní zmírnit.8
Pokud se tyto příznaky týkají i vás, nebuďte k nim lhostejní. Ve spolupráci s lékařem je možné příznaky zmírnit. Lékaři pomůže, když si projevy budete zaznamenávat a pak je s ním sdílet. Naslouchejte svému tělu a zajímejte se o svou léčbu i o to, jak k ní můžete sami přispět. Poznejte všechny příznaky srdečního selhání.
Užitečný tip: Každý den sledujte své příznaky a zapisujte si jejich vývoj. Pořiďte si k tomu deník, který oceníte nejen vy sami, ale také váš lékař. Můžete si např. zaznamenat svou celkovou váhu, abyste věděli, zda příliš rychle nepřibíráte a nezadržujete tak v těle přebytečnou tekutinu. Dále si po zvážení vždy změřte i obvod pasu. O tom, co dále měřit a sledovat, vám více řekne váš ošetřující lékař. Nápomocný vám může být i dotazník kontroly příznaků.