Deník pacienta aneb jak mít své srdce pod dohledem

Srdce a zdraví máme jen jedno. Ruku na srdce, staráte se o ně?

Když přijde na řadu léčba chronického srdečního selhání, většinu z nás pravděpodobně napadnou léky předepsané lékařem. Kdy užít tu či onu pilulku, kolikrát denně a hlavně jak nezapomenout. To je zcela správně. Už méně ale přemýšlíme nad tím, co dalšího k takové léčbě patří a jak my sami můžeme našemu srdci pomoci zvládat každodenní zátěž. Zodpovědný a proaktivní přístup ke zdraví je základ.

Od lékaře si většinou vyslechneme řadu doporučení, jak dodržovat správný režim a jak se chovat, když naše srdce něco trápí. Po nějaké době však může být obtížné všechna tato opatření dodržovat a mít o nich přehled¹. S tím může pomoci deník pacienta se srdečním selháním, kam si můžete všechna potřebná měření a projevy onemocnění zaznamenávat. Veškeré informace o svém zdravotním stavu tak můžete mít přehledně na jednom místě a ideálně je s sebou vzít na každou další konzultaci s lékařem. Deník najdete dostupný v sekci ke stažení. Můžete však využít i obyčejnou tužku a papír a inspirovat se tím, co je v deníku od odborníků nachystáno. Důležitá je hlavně pravidelnost a poctivost zápisů, které vám i vašemu lékaři umožní mít vaše srdce lépe pod kontrolou.

Co si měřit a jak na to

V deníku pacienta najdete hned několik tzv. měření, která by se měla stát součástí vašeho běžného dne. Některá měření je vhodné provádět dvakrát denně, některá měření postačí jednou denně. V deníku pacienta najdete kolonku pro každé takovéto měření a jednoduše se v nich vyznáte. Pojďme se tedy podívat na to, která to jsou.

Tlak²

Měření tlaku je vhodné provádět dvakrát denně, a to ráno a večer. Hravě to zvládnete pomocí domácího tlakoměru, kterému se také říká tonometr. Jak na to a jaké hodnoty byste měli naměřit, se dozvíte v článku Naučte se měřit krevní tlak přesně a spolehlivě za pár minut. U dospělého člověka by se měl krevní tlak pohybovat kolem hodnoty 120 na 70. Naměřené hodnoty si vždy zapište do deníku.

Puls³

Druhé měření, které zapisujeme ráno i večer, je puls. Tepová frekvence se u dospělého člověka pohybuje okolo 60–90 tepů za minutu a většina tlakoměrů vám spolu s naměřeným tlakem ukáže i hodnotu pulsu. Můžete si jej ale změřit i sami. Stačí po dobu jedné minuty sledovat svůj puls v zápěstní jamce na straně palce a spočítat celkový počet úderů srdce. Před samotným měřením se doporučuje zůstat alespoň 5 minut v klidu. Naměřené hodnoty se totiž při námaze, zvýšené zátěži a stresu mění. V těchto případech je puls vždy vyšší, naopak sportovci ho mohou mít dlouhodobě výrazně nižší.

Hmotnost⁴

Poslední měření dne je hmotnost. Tu postačí sledovat pouze jednou denně. Doporučuje se vážit vždy ve stejnou dobu, aby bylo srovnání co nejpřesnější. V určitou denní domu totiž máme jinak plný žaludek, a to se na váze vždy projeví. Hmotnost nám ukazuje, zda tělo nezadržuje příliš velké množství vody. To se může projevit náhlým zvýšením váhy v horizontu několika dnů. Pokud se tedy zvýší vaše hmotnost o 1–2 kg za 24 hodin, kontaktujte svého lékaře.

Zapisujte si závažnost projevů⁵

Vedle pravidelných měření se doporučuje sledovat také možné projevy srdečního selhání, jako jsou otoky a zadýchávání neboli dušnost. Dohled nad projevy onemocnění pomáhá lékaři zhodnotit, jak efektivní je léčba, ale také, jak se vaše onemocnění vyvíjí.

Otoky⁶

Jedním z typických příznaků srdečního selhání jsou otoky, které vznikají hromaděním většího množství tekutin v některé části těla. Můžete je viditelně pozorovat především na dolních končetinách. Pokud se u vás otoky objeví, zaznamenejte si je do deníku dle závažnosti, která je rozdělena do čtyř stupňů: otoky ke kotníkům, nad kotníky, pod kolena a nad kolena. Objevit se může i otok břicha, který jednoduše poznáte již zmíněným náhlým nárůstem váhy nebo také pomocí měření obvodu břicha. Postačí vám k tomu krejčovský metr. Poznat to můžete ale i na kalhotách; nejdou-li vám najednou zapnout, je očividné, že obvod pasu není takový, jako býval. Neobvyklé hodnoty si můžete zaznamenat do poznámek v deníku.

Dušnost⁷

Zadýchávat se u aktivit běžného dne může být součástí srdečního selhání. Jakmile v průběhu dne dušnost pociťujete, zaznamenejte si ji do deníku. Je rozdělena do tří stupňů: dušnost při velké námaze, dušnost při malé námaze a dušnost v klidu. Pociťovat ale můžete i dušnost vleže, pro kterou najdete v deníku samostatnou kolonku.

Obecně platí, že je třeba průběžně sledovat a poslouchat vlastní tělo. Pokud se necítíte dobře a pozorujete na sobě neobvyklé změny, zavolejte svému lékaři. V deníku najdete i užitečnou tabulku pro plánované návštěvy u lékaře. A protože platí „co na srdci, to na jazyku“, neváhejte si deník vzít s sebou na konzultaci s lékařem. Vaše pravidelná měření a záznamy mu mohou pomoci sledovat vývoj vašeho onemocnění a zhodnotit váš zdravotní stav. Užitečnou pomůckou pro spokojené srdce může být i desatero uvědomělého srdcaře, které najdete na zadní straně deníku pro pacienta. Když nebudete vědět, jak na režimová opatření, desatero vám ukáže směr.

Zdroje:
¹ Bednář, F. Chronické srdeční selhání. Novartis, 2018.
² Státní zdravotní ústav. Krevní tlak. Dostupné z http://www.szu.cz/ehes-krevni-tlak.
³ Špinar, J. Tepová frekvence a kardiovaskulární onemocnění. Interní medicína. 2009; 11(7 a 8). Naposledy dostupné 18. 3. 2020 z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/07/02.pdf
⁴ Bednář, F. Chronické srdeční selhání. Novartis, 2018.
⁵ Bednář, F. Chronické srdeční selhání. Novartis, 2018.
⁶ Ponikowski P et al. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. European Heart Journal (2016) 37, 2129–2200. Digital Object Identifier: http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehw128 ehw128. First published online: 20 May 2016.
⁷ Ponikowski P et al. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. European Heart Journal (2016) 37, 2129–2200. Digital Object Identifier: http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehw128 ehw128. First published online: 20 May 2016.