10 faktů o srdci, které selhává

1) Nemocné srdce nezvládá do našeho těla rozvést dostatečné množství krve.

Srdeční selhání je onemocnění, které může udeřit kdykoliv. Jedná se o nemoc, při které je naše srdce oslabeno a nezvládá tělu dodat dostatečné množství krve. Zdravé srdce přepumpuje přibližně 5 litrů krve za minutu, tedy asi 7 000 litrů krve denně.¹ Nemocné srdce podobné tempo nezvládá a krev se začne hromadit na místech, na kterých by být neměla.

2) Srdeční selhání neznamená smrt na zástavu srdce.

Pod slovem selhání si řada z nás představí něco, co selže a přestane úplně fungovat. Srdeční selhání tak lidé zaměňují za smrt na zástavu srdce nebo za infarkt.² Ve skutečnosti se může jednat o dlouhodobé neboli chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá plnit svou funkci.

3) Srdeční selhání není infarkt.

Téměř polovina Čechů se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt.² Jedná se přitom o dvě zcela odlišná onemocnění. O infarktu myokardu mluvíme v případě, že je omezen přísun krve do srdečního svalu. K tomu může dojít vytvořením tzv. uzávěru ve věnčitých tepnách, které srdeční sval vyživují. Neprokrvená srdeční svalovina odumírá a člověk pociťuje palčivou bolest na hrudi a u srdce. Srdeční selhání je odlišné onemocnění.

4) Odumření srdečního svalu může vést k srdečnímu selhání.

Pokud se lékařům podaří zachránit pacienta s infarktem a zprůchodnit jeho věnčité tepny, může se vlivem následků infarktu později rozvinout chronické srdeční selhání. Srdeční svalovina, která při infarktu odumřela, se nemůže stahovat a srdce funguje jen omezeně. Jakmile srdce nedodává dostatek krve do těla, mluvíme o srdečním selhání.³

5) Když je unavené srdce, je unavené celé tělo.

Srdce udržuje krevní oběh a zásobuje tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Pokud nemá tělo dostatek krve, nemá ani živiny a energii. Jedním z příznaků chronického srdečního selhání je únava a malátnost.^3,4 Potřebné množství krve se totiž nedostává našim svalům a strádají i naše orgány.

6) Chronická podoba přichází nenápadně.

Srdeční selhání se může projevit akutně nebo chronicky. V případě akutního srdečního selhání náš organismus nezvládne zátěž způsobenou nemocí a nám se udělá výrazně zle. Chronická forma je zrádnější. Příznaky přicházejí postupně a projevují se nenápadně.^3,4 Stav neléčeného srdce se však pozvolna zhoršuje. Pacienti se tak mohou dostat k lékaři třeba až ve chvíli, kdy jejich srdce funguje na 20 %.

7) Jde o syndrom, který se projevuje skupinou příznaků, jež se srdcem zdánlivě nesouvisí.

U chronického srdečního selhání je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků. Nebývá těžké rozpoznat příznaky samotné, ne každý si je dokáže správně spojit se srdcem. Může se zdát, že s ním vůbec nesouvisí. Těmi nejčastějšími příznaky jsou narůstající únava a slabost, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále vás mohou při srdečním selhání trápit otoky kolem kotníků, nohou a břicha. Někteří pacienti si stěžují na nadměrné bušení srdce. Běžný je náhlý nárůst váhy, nechuť k jídlu a častější frekvence močení.^3,4

8) Pro srdce, které selhává, je nemožné stíhat velkou zátěž.

Chronické srdeční selhání se projeví nejdříve při zvýšené námaze. Naše zdravé srdce má schopnost zásobit tělo krví podle toho, jak zrovna potřebujeme. Při sportu svaly spotřebovávají více kyslíku, a srdce tak tělu pošle více krve. Nemocné srdce tuto schopnost ztrácí. Zadýchávání a únava mohou poukazovat na srdeční selhání.³ Důležité je přestat omlouvat příznaky a uvědomit si, že může být nemocné naše srdce.

9) Později se příznaky projeví i v klidu.

Pokud o srdečním selhání nevíme a opakovaně srdce přetěžujeme, jeho stav se bude stále zhoršovat. Obtíže, které se objevovaly během sportu a při větší námaze, začneme postupně pociťovat i při běžné zátěži.⁴ Dušnost se objeví, když budeme chtít vyjít pár schodů, na kotnících zůstanou proužky od ponožek a únava nám znepříjemní běžný den. Příznaky se nemusí projevit najednou a i u jediného z nich bychom měli zpozornět.

10) Jedinou cestou, jak kvalitně žít se srdečním selháním, je kontrolovat nemoc ve spolupráci s lékařem.

Srdeční selhání bohužel není možné vyléčit, ale lékařům se daří jej úspěšně kontrolovat. Spolupráce pacienta a lékaře je zásadní. Lidé se srdečním selháním mají stále možnost prožít plnohodnotný a dlouhý život. Zásadní ale je rozpoznat onemocnění včas a dostat se do rukou lékaře.^4,5

Zdroje:

1. Maršálek P, Kofránek J, Rovnice a hodnoty ve fyziologii a patofyziologii. [online]. http://www.physiome.cz/atlas

2. STEM/MARK, Češi a srdeční selhání, duben 2017

3. BHF website https://www.bhf.org.uk/heart-health/conditions/heart-failure.aspx Accessed August 2017. AHA website http://www.heart.org/HEARTORG/Conditions/HeartFailure/UnderstandYourRiskforHeartFailure/Understand-Your-Risk-for-Heart-Failure_UCM_002046_Article.jsp#.WYMHQ41lJD8, accessed August 2017

4. Ponikowski P, Voors AA, Anker SD et al. Authors/Task Force Members. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: The Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J. 2016 Jul 14;37(27):2129–2200

5. Špinar J et al., Souhrn Doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2016. Připraven Českou kardiologickou společností, Cor et Vasa 58 (2016); e597–e637, p. 631.