Srdeční selhání a infarkt zaměňuje dle výzkumu STEM/MARK až 44 % Čechů. Dokonce až 76 % respondentů si srdeční selhání chybně spojuje s bolestí na prsou, která není nejčastějším typickým projevem srdečního selhání, byť mezi příznaky patří, a každý pátý se domnívá, že je srdeční selhání stejné jako smrt na zástavu srdce.1 Přestože spolu mohou infarkt a srdeční selhání souviset, určitě se nejedná o stejné onemocnění. Pojďme si vysvětlit rozdíl.
K akutnímu infarktu dochází po ucpání některé z věnčitých tepen srdce, kterou za normálních okolností protéká krev a okysličuje srdce. Pokud není průtok krve obnoven dostatečně rychle, může dojít k poškození či odumření části srdečního svalu. Akutní infart je život ohrožující stav, a proto je nutné již při prvních příznacích rychle přivolat zdravotnickou záchrannou službu.2
Nejčastějším varovným signálem akutního infarktu je svíravá, pálivá či tlaková tupá bolest na prsou, která může vyzařovat do levého ramene a paže, pod levou lopatku, do čelisti nebo do horní části břicha. Dále se může projevit zhoršené dýchání, slabost, nevolnost, pocení či zvracení. Naslouchejte svému tělu, a pokud bolest přetrvává déle než 15 minut, volejte záchrannou službu na číslo 155. Uzavřenou tepnu je nutné uvolnit ideálně do 60 až 90 minut.3,4
Předcházet infarktu se do jisté míry dá zdravým životním stylem a omezením stresu. Naopak rizikovými faktory, které mohou infarkt způsobit, jsou nulová fyzická aktivita, kouření, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita a nadměrná konzumace alkoholu.2
Chronické srdeční selhání je často následkem prodělaného infarktu, ale může se rozvinout i v přítomnosti dlouhodobě vysokého krevního tlaku, vady srdeční chlopně, poruchy srdečního rytmu nebo při poškození srdečního svalu infekcí, cukrovkou, nadměrným pitím alkoholu, ale i vrozenou vadou. Srdeční sval pak nezvládá dostatečně přečerpávat krev, a tím pádem jí pumpuje do těla méně, takže svaly a orgány nedostávají dostatečné množství kyslíku a živin.5
Příznaky bývají na rozdíl od infarktu nenápadné, proto je lidé často přisuzují přibývajícímu věku a ignorují je.6 Srdeční selhání se tak může u pacienta rozvíjet měsíce až roky, aniž by projevy nemoci pacienta zalarmovaly k návštěvě lékaře.
Pacienti se srdečním selháním totiž většinou pociťují dušnost, otékají jim dolní končetiny, jsou vyčerpaní, mohou se potýkat s náhlým zrychleným tlukotem srdce, častější frekvencí močení zejména v noci a mohou přibrat na váze třeba i 2 kg za tři dny, přestože v poslední době nemají chuť k jídlu.5
Příčinou většiny zmiňovaných problémů je nedokrvování různých orgánů a zadržování vody v organismu, která se vrací do oběhu většinou až v noci. Důležité je zajít za svým praktickým lékařem a svěřit se mu i se zdánlivě bezvýznamnými obtížemi. Standardně by si měl poslechnout vaše srdce, změřit tlak a tep, zvážit vás apod. Následně vás může odeslat ke specialistovi z oblasti vnitřního lékařství či kardiologie, který pak doplní další vyšetření jako např. odběr krve, EKG, ultrazvuk srdce nebo jiná vyšetření v závislosti na vaší konkrétní situaci.5