Při návštěvě lékaře se můžeme setkat s řadou odborných pojmů, u kterých nám nemusí být vždy jasné, co vlastně znamenají. Není na tom ale nic zvláštního a dost možná se to stalo i vám. Lékař je odborník, a proto je zcela přirozené, že někdy používá termíny, kterým nemusíme rozumět. Je však dobré mít základní přehled o tom, co se ve vašem těle děje a co vám vlastně lékař vysvětluje nebo doporučuje. Pojďme se společně podívat na slovníček pojmů, se kterými byste se mohli u lékaře setkat.1,2
Dušnost3
Pocit ztíženého dýchání a nedostatku vzduchu, kterému se říká dušnost, může mít celou řadu příčin. Může být ale také příznakem srdečního selhání. Obvykle se nejdříve objevuje pouze při fyzické zátěži, například při chůzi do schodů. Později se ale může objevit i v klidovém stavu a také v noci při spánku.
Palpitace3,4
Palpitace patří mezi další příznaky doprovázející srdeční selhání. Jedná se o velmi rychlé nebo nepravidelné bušení srdce, které může být nepříjemné až bolestivé.
Otoky3
Otoky představují nahromadění většího množství tekutiny v některé části těla. Velmi často doprovázejí srdeční selhání a jsou jedním z jeho příznaků. Nejčastěji se voda zadržuje v nohách, otoky se ale mohou objevit i na břiše a na plicích. Více najdete v článku Otoky břicha a plic aneb když vaše srdce volá o pomoc.
Akutní srdeční selhání5
Jako akutní srdeční selhání označujeme náhlou poruchu srdeční funkce, při které srdce není schopno dostatečně přečerpávat krev. Jedná se o závažné akutní zhoršení stavu, které vyžaduje odbornou lékařskou pomoc.
Ateroskleróza1,6
Vnitřní stěny tepen jsou za normálního stavu hladké a pružné. S přibývajícím věkem se vytvářejí usazeniny, tzv. pláty, z tuků a jiných látek ve stěnách tepen. To nazýváme kornatěním cév neboli aterosklerózou. Mezi faktory, které zvyšují riziko aterosklerózy, řadíme kouření, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovku, nadváhu, nedostatek pohybu a stres. Může být však i částečně dědičná.1
Arytmie1,7
Arytmie je poruchou srdečního rytmu. Při srdečních arytmiích bývá rytmus srdce abnormálně pomalý (bradyarytmie) nebo naopak rychlý (tachyarytmie) a může vést k srdečnímu selhání.
Hypertenze3,8
Pojem hypertenze je synonymem pro vysoký krevní tlak. Pokud je tlak v cévách dlouhodobě vyšší než tělo vyžaduje, musí srdce pumpovat proti vyššímu odporu. To může časem srdeční sval oslabit. Proto řadíme hypertenzi mezi rizikové faktory srdečního selhání.
Chronické srdeční selhání9
Pokud se porucha srdeční funkce rozvíjí pozvolna a přetrvává, mluvíme o chronickém srdečním selhání. Více detailů o typech srdečního selhání se můžete dočíst v článku Typy srdečního selhání.
Infarkt3
Infarktem je nazýván akutní stav odumření buněk části srdečního svalu. K tomu dochází kvůli nedostatečnému přísunu kyslíku. Více podrobností o tom, jak se liší často zaměňované srdeční selhání a infarkt, se dočtete v článku Srdeční selhání není infarkt, může být však jeho důsledkem.
Ischemická choroba srdeční1
Je to onemocnění způsobené zužováním věnčitých tepen, které zásobují srdce krví (akutní formou ICHS je např. akutní infarkt myokardu). Společně s vysokým krevním tlakem je ischemická choroba srdeční nejčastějším faktorem přispívajícím k vzniku srdečního selhání.
Diastola1
Klidové období mezi dvěma systolami, tedy mezi dvěma srdečními stahy, nazýváme diastola. Srdeční sval se uvolní a plní se krví před dalším stažením, které znovu krev vyšle zpět do oběhu.
Diuretika1
Lékům, které vedou k odvodnění organismu, se odborně říká diuretika. Užívají se při známkách zavodnění, tedy například oteklých kotnících a dušnosti.1
Ejekční frakce1
Ejekční frakce je ukazatel, který udává, jaké množství krve srdce vypumpuje při každém stahu. Nejčastěji o ní lékař hovoří v souvislosti se závažností srdečního selhání.1 Bližší informace o ní se dozvíte v článku Co je ejekční frakce při srdečním selhání.
Elektrokardiogram (EKG)1
Záznam elektrické aktivity srdce se odborně nazývá elektrokardiogram a je známý pod zkratkou EKG. Jedná se o základní vyšetření v kardiologii, které slouží například k diagnostice arytmií a infarktu.
Stupnice NYHA1
Systém používaný ke klasifikaci závažnosti srdečního selhání rozdělený do čtyř různých tříd se nazývá stupnice NYHA. Stupně se rozlišují mírou omezení při fyzické aktivitě a příznaky, které pacient se srdečním selháním pociťuje.1 Více informací najdete v článku Hodnocení závažnosti srdečního selhání.
Systola1
Srdeční stah je mechanismus, při kterém dochází ke stažení srdečního svalu a vypuzení krve do pravé nebo levé srdeční komory. Odborně se nazývá systola.1
Tonometr1,3
Přístroj používaný k měření krevního tlaku je nazýván také jako tonometr.1 Více informací, jak s ním pracovat, najdete v článku Naučte se měřit krevní tlak přesně a spolehlivě za pár minut.
Lékaři jako odborníci mohou užívat řadu pojmů, kterým přirozeně nemusíme rozumět. Nebojte se však na cokoliv, čemu nerozumíte, zeptat. Protože srdce máte jen jedno a jste to vy, na kom závisí vaše zdraví. Pokud pociťujete některé z výše uvedených obtíží, obraťte se na svého lékaře.