Rozhovor s kardiologem: prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D., o srdečním selhání

V České republice trápí chronické srdeční selhání téměř 300 tisíc pacientů. Na otázky, jak ho rozpoznat a léčit, odpovídal v Radioporadně Českého rozhlasu profesor Radek Pudil.

Většina lidí si chronické srdeční selhání spojí s infarktem, pojďme na úvod vyjasnit – co to je chronické srdeční selhání?
Chronické selhání srdce. Je to stav, kdy srdce není schopno, laicky řečeno, přečerpat tolik krve, kolik by bylo potřeba pro normální funkci organismu. Jaký je vztah k infarktu, to je otázka, která je poměrně důležitá. Infarkt myokardu dokáže být i malý, ale může být také poměrně rozsáhlý a pak právě chronické srdeční selhání může být jeho následkem.

Je to plíživá nemoc, člověk si nemusí hned uvědomit, že se něco děje. Poznáme to?
Ano, máte pravdu. Část pacientů přichází s postupnými příznaky. Typickými projevy levostranného srdečního selhání jsou dušnost, ztráta výkonnosti a tvorba otoků na dolních končetinách. Hodně často tyto příznaky přicházejí plíživě, několik měsíců předtím, než se pacient dokáže rozhodnout a než přijde k lékaři.

Dá se zjednodušeně říct, že když je unavené srdce, je unavené celé tělo?
Je to tak, pokud je unavené srdce, pokud málo čerpá krev, tak se dostaví pocit únavy celého těla a člověk jednoznačně pociťuje nevýkonnost v porovnání s kolegy nebo se svými vrstevníky.

Když se na onemocnění přijde pozdě, znamená to pro pacienta horší prognózu?
Jednoznačně. Pokud je srdeční selhání odhaleno včas, pak jsme schopni léčit jeho příčiny. Jsou to například některé arytmie, které dokážou vyvolat srdeční selhání, a proto je nutné je odstranit včas. To znamená, snažíme se zabránit, aby nedošlo k přestavbovým změnám srdce, kdy je jeho funkce snížena v důsledku arytmie – je fixovaná právě tím, že arytmie trvala příliš dlouhou dobu. Anebo jsou tam jiné příčiny, které je možné odstranit tak, aby nedošlo k poklesu funkce srdce a k vyčerpání zásob.

Naznačil jste, že lidé přestanou být výkonní. Zhorší se natolik, že mohou být méně soběstační?
Může to tak být, člověk pozoruje nejdřív únavu. Takovým zajímavým příznakem, který se u těchto pacientů projevuje, je noční dušnost. To znamená, že pacient se položí, vlastně během dne se cítí celkem v pořádku, ale dvě tři hodiny po ulehnutí pozoruje nepříjemnou tíseň na hrudi. Má pocit nedostatku dechu a nutí ho to buď se posadit, nebo si například vzít víc polštářů. To jsou typické známky, jak plíživě dokáže srdeční selhání nastupovat.

Co udělat pro to, aby nám bylo dobře na srdci? Jaká opatření byste doporučil a kde najdou lidé pomoc?
V první řadě bychom měli začít u sebe. Za prvé kontrola hmotnosti. To má velký význam, pokud bych měl diabetes, tak kvalitní léčba diabetu. Celá řada léků na diabetes velice příznivě dokáže působit na srdeční selhání. Pokud mám hyperlipoproteinemii čili zvýšenýcholesterol, je to předzvěst ischemické choroby srdeční a také je to nutné léčit. Velice dobře léčit arteriální hypertenzi neboli vysoký tlak a k tomu přidat pravidelný pohyb – to jsou preventivní opatření. U těch léčebných je tady celá řada možností ať farmakologických, nebo nefarmakologických. Pokud už mám srdeční selhání, musím se s tím naučit existovat – to lze dnes ale už s dobrou léčbou i desítky let a pacienti mohou žít kvalitní život.

Zdroje:
1 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Téměř 300 tisíc lidí v Česku trpí srdečním selháním [online]. 25.1. 2021 [cit. 24. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.vfn.cz/wp-content/uploads/2021/03/TZ_Temer_300_tisic_lidi_v_Cesku_trpi_srdecnim_selhanim.pdf.

Zdroj: Český rozhlas Hradec Králové. Radioporadna, srpen 2021. MUDr. Radek Pudil: Pokud je chronické selhání srdce odhaleno včas, jsme schopni léčit jeho příčiny