2_Hladina cholesterolu.jpg

Hladina cholesterolu: Proč platí čím nižší, tím lepší

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi vede k jeho ukládání do cévních stěn, následkem jsou závažná cévní onemocnění, jako je infarkt, mozková mrtvice nebo ischemická choroba dolních končetin. Obecně proto platí, že čím nižší máte hladinu škodlivého cholesterolu, tím nižší je u vás riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění – ta u nás patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. S přibývajícím věkem, vysokým tlakem a špatnou životosprávou se nápor na vaše cévy zvyšuje.1 Ptejte se proto pravidelně svého lékaře, jaká je vaše bezpečná hladina cholesterolu (u každého se totiž liší) a co můžete udělat pro její snížení.

Optimální hladina cholesterolu je individuální

Neexistuje jedna univerzální hodnota cholesterolu, která by byla vhodná pro všechny. Jak se hladina cholesterolu zjišťuje, si přečtěte zde. Existují dva základní druhy:

 

  • HDL (high density lipoprotein cholesterol), tzv. „hodný“ cholesterol, který pomáhá při vstřebávání cholesterolu v játrech a tím působí proti rozvoji aterosklerózy.
  • LDL (low density lipoprotein cholesterol), tzv. „zlý“ cholesterol – ten se naopak ukládá do stěn cév a způsobuje aterosklerózu a další závažná onemocnění.2

 

Optimální hodnotu škodlivého LDL cholesterolu ve vašem konkrétním případě vám stanoví praktický lékař nebo specialista (kardiolog, internista, diabetolog) podle stupně vašeho kardiovaskulárního rizika. To se určuje na základě vícero ukazatelů tzv. rizikových faktorů – z těch základních je to váš věk, pohlaví, hodnoty krevního tlaku, zda jste kuřák, či nekuřák, jaká je vaše celková hladina cholesterolu a zda máte tzv. přidružená onemocnění.3 Ptejte se svého lékaře, jaké je vaše riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a jaká je pro vás vhodná hladina LDL cholesterolu.

Pokud máte v rodině onemocnění srdce a cév, je i u vás pravděpodobnost rozvoje těchto onemocnění vyšší. Do hry vstupují i další rizikové faktory – onemocnění, jako je například cukrovka nebo už prodělaný infarkt či mrtvice – proto nezapomeňte tyto informace s lékařem sdílet. Orientačně můžeme říct, že hladina LDL cholesterolu by se měla pohybovat: 

  • u nízkého kardiovaskulárního rizika: <3 mmol/l,
  • u středně vysokého kardiovaskulárního rizika: <2,6 mmol
  • u vysokého kardiovaskulárního rizika: <1,8 mmol/l a
  • u velmi vysokého kardiovaskulárního rizika: <1,4 mmol/l.3

Kouření kardiovaskulární riziko zdvojnásobuje

Také kouření cigaret má na ukládání cholesterolu v cévách velký vliv. Pokud kouříte, riziko rozvoje kardiovaskulární příhody se zdvojnásobuje. Kouření přispívá k naprosté většině onemocnění srdce a cév tím, že:

  • přímo poškozuje stěnu cév,
  • zvyšuje srážlivost krve,
  • způsobuje chronické záněty a
  • snižuje schopnost krve přenášet kyslík.4

S věkem se vysoký cholesterol stává nebezpečnějším

Věk představuje jeden z důležitých rizikových faktorů rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.5 Například riziko infarktu myokardu u mužů rovnoměrně narůstá již od třiceti let. U žen je toto riziko zpočátku nižší, po menopauze se ale výrazně zvyšuje.6 S věkem se naše cévy poškozují, stejně jako jiné části těla – ani zdravým životním stylem tomu nemůžeme zcela zabránit, zpomalit ale ano. Nebezpečí u lidí vyššího věku vyplývá nejenom z běžného fungování a opotřebení organismu, ale také z délky působení dalších rizikových faktorů a přidružených onemocnění. Čím více rizikových faktorů máme, tím větší riziko rozvoje onemocnění je.5

Zdravý životní styl je celoživotní léčbou

Vaším prvním krokem v prevenci i léčbě vysokého cholesterolu by mělo být přijetí zásad zdravého životního stylu. Pokud kouříte, odhodlejte se tento zlozvyk jednou pro vždy ukončit. Naopak zařaďte do svého režimu pravidelný pohyb. Může se jednat o delší procházky se psem, plavání, jízdu na kole nebo třeba bruslení. Snažte se přemýšlet o svém jídelníčku. Vyvarujte se tučného masa, sladkého pečiva a celkově smažených pokrmů. Více o vhodné stravě si můžete přečíst zde.7 Zajímejte se o své hodnoty cholesterolu po celý život a předcházejte tak rozvoji srdečních a cévních onemocnění ve zbytečně nízkém věku.

Zdroje:
1. Healthline. Risk factors [online]. [Cit. 26. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/atherosclerosis#risk-factors
2. Familiární hypercholesterolémie. Nemocnice na Homolce. Triangl, 2017.
3. VRÁBLÍK, M. et al. Stanovisko výboru ČSAT k doporučením ESC/EAS pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií z roku 2019 [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné z: https://athero.cz/wp-content/uploads/2020/01/AtheroRev_2019_04_03_VRABLIK_CSAT_Stanovisko_RED-2.pdf
4. KRÁLÍKOVÁ, Eva. Kardiovaskulární rizika kouření, nikotinu a jeho nových forem. In: Medical Tribune [online]. [Cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/42581-kardiovaskularni-rizika-koureni-nikotinu-a-jeho-novych-forem
5. TŮMOVÁ, E. a VRÁBLÍK, M. Stratifikace kardiovaskulárního rizika a nové cílové hodnoty sérových lipidů. Kardiologická revue [online]. [Cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2017-3/stratifikace-kardiovaskularniho-rizika-a-nove-cilove-hodnoty-serovych-lipidu-61751
6. Národní zdravotnický informační portál. Infarkt myokardu: prevence [online]. [Cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/954-infarkt-myokardu-prevence
7. IKEM. Cholesterol a triglyceridy [online]. [Cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.ikem.cz/cs/cholesterol-a-triglyceridy/a-1990/